Články za rok 2018

Syn mé velmi dobré přítelkyně a adoptivní maminky strávil první měsíce svého života sám v nemocnici v inkubátoru. Strávil tak i své první vánoce. Když se dívám na jeho fotku z té doby, chce se mi plakat. Sám na vánoce bez mámy a ona někde jinde bez něho. Tenkrát netušila, že vůbec existuje. Jen věděla, že si moc přeje, aby k ní přišel ... S blížícími se vánoci se mi otvírá velká bolavá otázka. Jak se asi cítila moje maličká dcera loni o… Celý článek ›

Naše děti jsou nám velkými učiteli. Já vím, možná jste tuhle frázi už slyšeli a říkáte si, co na ní může být pravdy, vždyť děti ještě o životě neví nic, vše je přece musíme naučit my. Moje dcera mi ukázala, tak jako vždy, že je to přesně naopak. Když jsem začínala psát blog, tak jsem se snažila v jednom z prvních článků odpovědět na otázku, kdo je pravá maminka - já nebo maminka biologická. Tenkrát jsem měla pocit, že je to jasné a že… Celý článek ›

Teď jsem zírala na cizí jméno v kolonce a cítila jen prázdno. Prázdno a slzy. Všechny životní jistoty se sesypaly jako domeček z karet. Na vteřinu jsem zadoufala, že se jedná o omyl, a ta, které patří ten výpis, je někdo úplně jiný. Cizí žena z cizího města. A pak jsem si všimla rodného čísla, dodatků soudu a jmen mých rodičů, kteří zde byli uvedení jako osvojitelé. Tohle není omyl. Dnešní článek blogu není tak úplně příběhem jako spíš popisem… Celý článek ›

"Syn jako by na světě chtěl být na vše sám. Celý den se mi nepodíval do očí a důsledně trval na tom, abych mu s ničím nepomáhala. To, co jen trochu zvládl, se snažil dělat nebo řešit sám. Nikdy se nestyděl. Prostě šel za cizím člověkem a domluvil se s ním, co zrovna potřeboval. Měla jsem pocit a také strach, že by klidně odešel s cizím člověkem domů a za mnou by se ani neohlédl." Dnešní příběh ke mně přišel sám. O svém trápení mi napsala… Celý článek ›

„Soudkyně mě nakonec propustila sednout a já celá unavená a propocená čekala, co bude dál. Bohužel tím, že stihla vyslechnout pouze mě, odročila jednání až na březen následujícího roku! Vyšla jsem ze soudní síně, sedla si a plakala. Cítila jsem takovou lítost a bezmoc. Proč nemůže maličká s námi strávit Vánoce a musí je trávit v ústavu? „ O tom, že každému dítěti je nejlépe v jeho vlastní rodině, snad už v této republice nikdo nepochybuje. Nebo… Celý článek ›

"S rostoucím věkem Terezky její bublina kolem ní stále sílila a sílila. Navenek se chovala velmi chladně, až hrubě ke každé autoritě, se kterou se setkala. Každý cizí člověk pro ni byla hrozba, nechtěla se s nikým bavit, odpovídat na pozdrav, raději mlčela nebo když už promluvila, působilo to drze. Jen v rodině jsme viděli druhou stránku její povahy, tu citlivou, až přecitlivělou, zranitelnou. Ale ona se nechtěla nechat nikým ranit, stále byla ve střehu, co… Celý článek ›

„V duchu jsem si představovala, jaké to pro dítě bude, až ho „vyrveme“ z jeho současného světa, od její, pro ni, maminky (byla u pěstounky od narození). Také jsem se v duchu vrátila do doby, kdy našemu synovi byly 2 roky, a pokusila si představit, jak by to prožíval on. No, připadala jsem si trochu jako zločinec.“ Dnešní příběh není z mé dílny. Zpracovala a zaslala mi ho adoptivní maminka příběhu, za což jí velmi děkuji!Stát se náhradními rodiči pro… Celý článek ›

Můj adoptovaný syn vyrostl v těle jiné maminky, ale diky kojeni roste i ze mě.. Za dnešní příběh a jeho zpracování děkuji jedné úžasné adoptivní mamince, dnes teprve půlročního chlapečka.Když jsme se před pár lety s manželem vydali na cestu adopce, setkávali jsme se s různými adoptivními rodinami. Jedna z maminek nám tehdy nějak mezi řečí řekla, že je možné adoptované dítě kojit. Jestli kojila i ona sama, nevím, ale tato informace mi utkvěla v… Celý článek ›