Ze života

„Soudkyně mě nakonec propustila sednout a já celá unavená a propocená čekala, co bude dál. Bohužel tím, že stihla vyslechnout pouze mě, odročila jednání až na březen následujícího roku! Vyšla jsem ze soudní síně, sedla si a plakala. Cítila jsem takovou lítost a bezmoc. Proč nemůže maličká s námi strávit Vánoce a musí je trávit v ústavu? „ O tom, že každému dítěti je nejlépe v jeho vlastní rodině, snad už v této republice nikdo nepochybuje. Nebo… Celý článek ›

Vzala jsem do ruky fotku, na které bylo maličké miminko s velkýma hnědýma očima, a byla jsem ztracená. Věděla jsem, že tohle je můj syn, moje miminko. Bylo mi jedno, jak je starý, kdy se narodil, věděla jsem, že udělám vše pro to, abych si ho mohla odvést domů. Jedna z méně častých, ale o to zajímavějších otázek týkající se adopce dítka zní nějak takto „Mohu být schválena a přijmout dítě do osvojení také v případě, že nemám… Celý článek ›

„Den ode dne, týden od týdne to bylo pro obě strany těžší. My jsme odcházeli s těžkým srdcem a vědomím, že jí tam necháváme a vracíme se do prázdného domu. Ale jsme dospělí, my se s tím popereme. Maličká to nesla o dost hůř.“ Pro adoptivní rodiče je velmi důležitý termín „právně volné dítě“. Co to přesně znamená? Pokud biologická matka opustí miminko v porodnici s tím, že ho chce dát k adopci, má ještě spoustu času si svůj čin dobře… Celý článek ›

"Když měl namalovat sám sebe, namaloval vězení a pak řekl, že tam žije opuštěný pán, který je zloděj a vrah a má na sobě elektrický kabátek a každý, kdo se ho dotkne, toho zabije." Děti které náhradní rodiče přijímají do své rodiny z kojeneckých ústavů nebo dětských domovů jsou pobytem v těchto zařízeních různým způsobem poznamenané. Z toho důvodu vznikla síť podpůrných služeb, která je pro pěstounské rodiny dostupná ze zákona a zdarma. O… Celý článek ›

"Jsem přesvědčena, že kojenecký ústav neměl zájem na tom, abych dostala maličkou do péče. Byla totiž právně volná a na tyto děti dostává ústav nejvíce peněz do svého rozpočtu.“ Dnes přináším velmi silný příběh o úžasné pěstounské mamince, která chtěla po odchování svých biologických dětí ještě pomoci dítku bez rodičů. Příběh o otevřenosti, lásce, ale také o tom, jak složité je někdy vymanit dítko ze spárů takového ústavního… Celý článek ›

Jsme adoptivní rodiče dětí, které do naší rodiny přišly v několika týdnech nebo i měsících života z kojeneckého ústavu. Dětí, které mají za sebou různou minulost, většinou dětí v těhotenství nechtěných, poznamenaných závislostí svých biologických matek na omamných látkách. Dětí, které v prvních dnech, týdnech, někdy hůř i měsících svého života neměly svou pečující osobu (mámu). Prostě dětí se zraněnou duší. Vážená paní… Celý článek ›

O špatných genech slyšel nějakou nehezkou historku snad každý adoptivní rodič. Mně se to stalo v době, kdy jsme nad náhradním rodičovstvím teprve uvažovali. Osobně jsem poznala jinou adoptivní maminku s více dětmi - s nejstarším dítkem na prahu dospělosti. Dítko přijala rodina z kojeneckého ústavu jako půlroční miminko. Maminka o dětech mluvila s láskou a hrdostí a také takovou tou moudrostí těch, co ví a mají něco za sebou ... Napadlo mě zeptat se, jak… Celý článek ›

O napsání dnešního článku mě poprosila jedna úžasná adoptivní maminka. Sama otevřela jedno velmi zajímavé, intimní a hodně bolavé téma. Někde jsem četla krásnou větu „ děti v srdci narozené“. Jak dlouho, ale trvá, než ty nám ty naše děti v tom srdci vyrostou? Biologické děti rostou v bříšku devět měsíců, během kterých si jejich maminky s těmi maličkými bytůstkami budují vztah, na který po porodu ve většině případů plynule naváží. Z nás… Celý článek ›

Další z mnoha otázek, které jaké náhradní máma dostávám, je tato: „A kdy se jí jako chystáte říct, že je adoptovaná?“ První, co mě napadne, je odpovědět: „Nikdy!“ Což by většinu lidí možná vyděsilo, přece všichni víme, že se má o tomto faktu dokonce ze zákona dítě dozvědět nejpozději před nástupem povinné školní docházky. Kdo by to kdy chtěl kontrolovat (asi OSPOD) a jak by to chtěl vymáhat nebo pokutovat opravdu netuším, nicméně je to… Celý článek ›

Víte, co mi přišlo vždy zvláštní, nefér a nesprávné? Že my náhradní mámy máme na sebe s našimi dětmi mnohem méně vyměřeného toho opravdu společného času. Nemělo by to být naopak? Neměli bychom mít na naše děti jako na děti s prožitým citovým traumatem naopak času více? Všechny náhradní mámy to známe, nejdříve spolu nejsme v době těhotenství, následně po porodu a to různou dobu, někde je to pár dní, jinde pár týdnů a jinde jsou to… Celý článek ›