Školička SÁMOVKA – školka pro děti v náhradní rodině
Publikováno 07.09.2016 v 14:17 v kategorii Rodičovství, přečteno: 1196x
Informaci o existenci školičky SÁMOVKA jsem našla náhodou na jednom dětském webu. Zdála se mi natolik zajímavá, že jsem se rozhodla o ni podělit. Sídlí v Praze (přesnou adresu naleznete zde na jejich webu).
Požádala jsem tedy kolektiv této školky o rozhovor.
- Kdy a jak školka vznikla a jakou má tradici?
- Pro jaké děti dnes školka je?
- Služby školky jsou zdarma i pro adoptivní rodiče. Ti bývají z většiny služeb vyjmuti a musí si je hradit sami. Jakým způsobem je tedy školka financována?
V čem je školka jiná? Naučí se tam děti to, co v běžné školce?
Program je alternativou běžné MŠ: je rozdělen do jednotlivých bloků s náplní - hudební, rytmickou, pohybovou, výtvarnou a také předškolní přípravou. Jednotlivé aktivity trvají zhruba 10 – 15 minut. Střídají se klidové a pohybové činnosti, což dětem napomáhá soustředit se na danou činnost. Zároveň jsme stále připraveni program přizpůsobit momentálnímu naladění dětí jako skupiny.
Paralelně se skupinovou prací probíhá individuální terapie prostřednictvím hry (konkrétně metodou sandaplayingu = práce v terapeutickém herním pískovišti), kterou absolvuje v pravidelných intervalech každé dítě. Terapeutická práce má ve školičce funkci podpůrnou, terapeut sleduje vývoj dítěte, provází ho po dobu jeho docházky, a je k dispozici také jak (náhradním) rodičům, tak lektorskému týmu. Spolupráce s rodiči je u nás samozřejmostí, kdykoli nás mohou oslovit s čímkoli, co považují za důležité.
· Vím, že provoz školky je omezen na tři dopoledne v týdnu, proč?
Rozsah tři dopoledne v týdnu pomáhá dítěti zvyknout si na pobyt mimo rodinné prostředí pomalu, což zajistí dítěti prvotní pozitivní zkušenost v kolektivním zařízení. Co nás dále odlišuje od běžné školky je to, že rodiči umožňujeme zpočátku pobyt ve školičce s dítětem po libovolně dlouhou dobu - takovou, jakou dítě potřebuje k separaci, a tato doba se u každého dítěte může lišit. Děti v náhradní péči často prožívají nástup do kolektivního zařízení se silnou úzkostí ze ztráty osoby, k níž si vytvořily bezpečnou vazbu, a tato možnost separaci velmi usnadní jak dítěti, tak pečující osobě.
- Kdy by rodič měl nebo mohl uvažovat o této školce? Při problémech v běžné školce nebo už dříve? Jak pozná, že problémy může očekávat? Např. já mám dceru od jejích 14-ti dní, a dalo by se říct, že bez problémů (týkajících se citové deprivace atd). Je školka i pro takové děti vhodná, potřebná nebo přínosná?
O naší školce může uvažovat kterýkoli náhradní rodič, který usoudí, že by pro jeho dítě byl zpočátku dobrý malý kolektiv a individuálnější péče, a to z jakýchkoli důvodů. Nástup do školky je velkou změnou a nárokem pro každé dítě, a jak už bylo řečeno, speciálně u dětí v NRP to může (ale nemusí) provázet úzkost ze ztráty pečující osoby. Náročnost nové situace se mj. často projeví tak, že se dítě začne chovat jako mladší a vypořádává se s nárokem spolupracovat ve skupině, byť malé, různými způsoby, někdy i agresivně (časem v rámci sociálního učení přijme za své žádoucí chování), to se však ukáže, až když do dětského kolektivu vstoupí. Je tedy lepší předejít případné negativní zkušenosti.
· Jak dětem konkrétně pomáháte v přechodu z domácího prostředí?
· Jak školka dětem pomáhá se vyrovnat s jejich historií (rané trauma, pobyt v KÚ, změna pečující osoby apod.)
Lze říci, že celkovým výchovným a terapeutickým přístupem. Náš výchovný přístup k dítěti je přijímající a respektující, a tak také pracujeme s různými projevy chování, které mají svůj původ v raných traumatických zážitcích. Pracovník je v těchto chvílích připraven být dítěti nablízku a provází dítě celým procesem odžívání emocí, např. při afektivním záchvatu. Je potřeba být skutečně napojen na dítě, na situaci, na dění ve skupině.
· Co pobyt v této školce dětem ještě přináší? (napadá mě třeba to, že všechny děti tam jsou na tom stejně – jsou v náhradní rodině – nejsou „bílé vrány“ jako v jiných kolektivech.
Ano, to je důležité z hlediska sebehodnocení dítěte. A také bych zdůraznila pocit bezpečí, přijetí i s případnými “problematickými” projevy, jak jsme již zmínili.
- Jedná se o ojedinělý projekt v rámci ČR? Je v plánu vznik dalších takových školek?
Zda se jedná o ojedinělý projekt, nemůžeme s jistotou říci, protože k tomu nemáme dostatek informací. Přihlédneme-li k tomu, jak projekt vznikal, je to ale velmi pravděpodobné. Známe několik programů podpůrných školiček, žádný z nich nepracuje tímto způsobem. O efektech programu jsme po třech letech přesvědčení, jeho potřebnost a užitečnost potvrdilo několik dětských psychologů, s nimiž jsme v kontaktu. Zda bude program v budoucnosti dětem užitečný, rozhodují ale rodiče dětí. Potvrdí-li se zájem o tento způsob podpory dětí s obtížnější adaptací ve vrstevnickém kolektivu, organizace je připravena otevřít další pobočku.
- Zůstávají ve Vaší školce děti celou předškolní docházku nebo je vhodné se po roce poohlédnout po jiné- standardní školce?
Naším cílem je připravit děti na začlenění do běžného kolektivu. Po roce v naší školce by mělo být dítě natolik sociálně vybavené, aby mohlo jít do běžné mateřské školy, případně do školky s menším počtem dětí a alternativním přístupem. Záleží však na tom, v jakém věku a na jaké úrovni sociální zralosti dítě do školičky vstupuje - na “startu” na tom jsou děti různě. Když po roce dítě z různých důvodů ještě na běžný kolektiv není připraveno, může u nás bez problémů zůstat další rok, záleží na (náhradním) rodiči - s ním připravenost dítěte konzultujeme. Pokud dítě přechází do MŠ, nabízíme (náhradnímu) rodiči kontakt s pedagogy v MŠ, pomůže-li to k jeho hladšímu přechodu. Každopádně poslední rok před začátkem školní docházky je už pro dítě obvykle lepší čerpat zkušenosti v běžnějším zařízení, v širším kolektivu, ale i v tom mohou být některé děti výjimkou, a proto máme horní hranice věku stanovena až na 7 let.
Za poskytnutý rozhovor a zajímavé informace kolektivu školičky moc děkuji!
Komentáře
Celkem 0 komentářů