Adopce do nahaŹivotní postřehy z oblasti náhradní rodinné péče

Články za rok 2017

Kruh se uzavřel

Publikováno 02.12.2017 v 07:05 v kategorii Vyrůstal jsem v náhradní rodině, přečteno: 3305x

Kruh se uzavřel

„Byl to nejkrásnější, nejhorší, nejtěžší a nejsmutnější den v mém životě. Nejkrásnější protože jsem ji porodila. Nejtěžší protože sem musela sama zvládnout porod. A nejsmutnější den, protože jsem ji musela dát pryč. Nejtěžší je dívat se na to, jak se dvířka babyboxu zavírají. Naštěstí se hned ozval signál a v okně se rozsvítilo světlo…" Mnohokrát jsem se u různých lidí setkala s názorem, že nedokážou pochopit ženu, která je schopna… Celý článek ›


Temno a samota

Publikováno 24.11.2017 v 22:01 v kategorii Vyrůstal jsem v náhradní rodině, přečteno: 1471x

Temno a samota

„Na svou biologickou matku si nevzpomínám. Ze soudního spisu vím, že jsem s ní strávila deset měsíců svého života. Jaké byly? Kdo ví. Každopádně jsem jí byla odebrána sociálkou a umístěna v kojeneckém ústavě, kde jsem sama strávila dalších pět měsíců.“ Už před mnoha lety, v době, kdy jsme s manželem teprve procházeli přípravami na náhradní rodičovství, jsem slyšela smutné příběhy. Příběhy o adoptovaných dětech, které utíkaly z domova,… Celý článek ›


Všechno zlé je pro něco dobré

Publikováno 02.11.2017 v 19:12 v kategorii Rodičovství, přečteno: 1793x

Všechno zlé je pro něco dobré

„Moc jsem se bála, zda nás schválí. Přece jen byla jsem po léčbě velmi vážného onemocnění, které se kdykoliv mohlo vrátit.“ Dnešní příběh by mohl být inspirací pro ty, kteří teprve uvažují nad tím, zda by se mohli vůbec stát náhradními rodiči. Někdy je totiž, tak jak zní velmi staré přísloví, „něco zlé pro něco dobré“ a to ve chvíli, kdy velmi těžká životní událost vede k přehodnocení životních názorů a hodnot, ba co víc vede vás… Celý článek ›


Úžasné a taky moc zraněné

Publikováno 31.08.2017 v 21:00 v kategorii Úvahy o adoptivním rodičovství, přečteno: 744x

Úžasné a taky moc zraněné

„To je otázka, na kterou hledám odpověď, už několik let. Asi je v tom naše obrovské zbožné přání věřit, že zrovna naše dítě ústavní péče nijak nepoznamenala, a že zrovna ono bylo tak odolné, že z ní vyšlo bez šrámů na duši.“ Poslední dobou mě stále více fascinuje jeden fenomén, který je typický pouze a jen pro nás osvojitele. Pěstouni to mají jinak. O čem mluvím? O našich dětech. Naše děti jsou úžasné, milované, vymodlené, dlouho… Celý článek ›


Tak moc rozdílné mateřství

Publikováno 28.08.2017 v 21:44 v kategorii Změna pečující osoby, přečteno: 10860x

Tak moc rozdílné mateřství

„ Chlapeček se nám moc líbil, ale bylo to o tolik jiné než u prvního syna. Vůbec jsme neměli pocit, že je náš. Prostě to bylo hezké miminko, jedné cizí paní. Vůbec jsem se v tu chvíli necítila jako jeho máma.“ Často se mi děje velmi zvláštní věc, a to tehdy pokud před jinými osvojiteli vyprávím o tom, že aktivně využívám služeb doprovázející organizace primárně určené pro pěstouny. Velmi často se totiž potkávám s nepochopením. K čemu… Celý článek ›


Děkuji Ti za mého syna!

Publikováno 05.08.2017 v 16:39 v kategorii Přímá adopce, přečteno: 1675x

Děkuji Ti za mého syna!

„Pokaždé když si pohladila bříško, tak ve mně zatrnulo. Vyjde to? Ustojí to a zvládne se ho vzdát? Několikrát jsem ji chtěla požádat, zda bych si mohla sáhnout na bříško a cítit, jak kope. Ale nikdy jsem se neodvážila. Jednou kopal tak, že byla na stěně bříška vidět nožička. Jak já jí záviděla a zároveň jsem měla obrovský strach z toho, co bude dál.“ Kdo jsou ony ženy, které musely udělat pod tíhou životních událostí to složité rozhodnutí… Celý článek ›


Vykořeněná

Publikováno 11.07.2017 v 17:27 v kategorii Vyrůstal jsem v náhradní rodině, přečteno: 4242x

Vykořeněná

„O tom, že jsem adoptovaná, mi rodiče neplánovali nikdy říci. Odstěhovali se proto na druhý konec republiky. Já nic netušila, jen jako malé holčičce mi vrtalo hlavou, proč nemají fotky od mého narození, jako tomu bylo u mé mladší sestry? V té době mi ale stačilo prosté vysvětlení, že ještě neměli foťák, a proto mě nemohli vyfotit.“ Jak se asi cítí člověk, který část svého raného dětství strávil v ústavní péči? Je vůbec možné, aby… Celý článek ›


Životní zkouška mi pomohla splnit dětský sen

Publikováno 30.06.2017 v 20:02 v kategorii Změna pečující osoby, přečteno: 7248x

Životní zkouška mi pomohla splnit dětský sen

„Když jsem byla malá, moc jsem si přála mít živé miminko, které by mi nikdy nevyrostlo. Pěstounstvím si vlastně plním svůj tajný dětský sen. Věřím, že není na škodu, když všechno nejde hladce a člověk prochází řadou překážek. Určitě ho to posílí ve vytrvalosti a umožní mu to více přemýšlet nad tím, zda to, co si vybral, je to pravé a zda má cenu o to bojovat za každou cenu.“ Myslím, že je úžasné, pokud se člověku podaří splnit si svůj… Celý článek ›


I dva jsou rodina

Publikováno 22.06.2017 v 19:47 v kategorii Ze života, přečteno: 6021x

I dva jsou rodina

Vzala jsem do ruky fotku, na které bylo maličké miminko s velkýma hnědýma očima, a byla jsem ztracená. Věděla jsem, že tohle je můj syn, moje miminko. Bylo mi jedno, jak je starý, kdy se narodil, věděla jsem, že udělám vše pro to, abych si ho mohla odvést domů. Jedna z méně častých, ale o to zajímavějších otázek týkající se adopce dítka zní nějak takto „Mohu být schválena a přijmout dítě do osvojení také v případě, že nemám… Celý článek ›


V dobrém i zlém

Publikováno 02.06.2017 v 16:47 v kategorii Rodičovství, přečteno: 923x

V dobrém i zlém

„Dala mi miminko do náručí a já necítila nic, vůbec nic kromě obrovského zmatku v hlavě. Ano, byla nádherná, ale bylo to, jako když Vám dají do náruče jakékoliv cizí dítě.“ Sen každého adoptivního rodiče je přivést si domů krásné, zdravé miminko přímo z porodnice. Rodiče tak zažijí s miminkem vše od prvního úsměvu, přes první krůčky až do dospělosti. Je to úžasná životní zkušenost, která s sebou ale alespoň na začátku nese velkou pachuť… Celý článek ›