Adopce do naha

O tom, že pobyt v kojeneckém ústavu dětskou duši velmi poznamená, jsem se zmínila už v předchozích článcích. Jak konkrétně? O svůj příběh se se mnou podělila adoptivní maminka bio-sourozenců. Při zazvonění kouzelného telefonu se žadatelé dozvěděli, že v kojeneckém ústavu na ně čeká jedenáctiměsíční zdravý chlapeček, který má za sebou osud miminka odebraného v prvních měsících jeho života z rodiny pro zanedbání péče. První návštěva… Celý článek ›

V blízké rodině očekáváme narození miminka a vlastně i my na jedno čekáme, jen tak nějak nevíme, kdy. Zvláštní, radostná, krásná a taky trochu těžká situace pro adoptivní maminku čekatelku. Možná znáte. Mě v tomhle období moc pomáhá dělat si z celé situace legraci. Já totiž obdržím jednoho krásného novorozence bez toho, aby mi bylo špatně, mohla jsem nebo nemohla jíst, co mě napadne, bez toho, abych přibrala xx kilogramů a hlavně bez… Celý článek ›

Jak jsem psala v předchozím článku, proces předávání dítěte z náruče přechodných pěstounů adoptivním rodičům je pro mě velmi zajímavou životní etapou. O tom, jak tento proces probíhá u malého miminka, jsem už psala. Ale zajímalo mě, jak to celé probíhá u dítka většího. Doba, kterou může dítě strávit u přechodných pěstounů, je limitována dvanácti měsíci. Životní situace drtivé většiny dětí se v této lhůtě opravdu stihne vyřešit a do KÚ… Celý článek ›

„Je to celé, jako bychom dostávali návod na pračku, kterou si pořídíme až za dva tři roky!“ K článku, který se věnoval dokonalým přípravám na náhradní rodičovství, a naleznete jej zde, jsem dostala tuto velmi zajímavou a konstruktivní reakci, moc za ni děkuji!Reakce byla myšlena především tak, že většina informací, které se v přípravách dozvíme, se nám do doby, než se staneme rodiči, z hlav opět vykouří. Navíc, když ještě nejsme (náhradními)… Celý článek ›

Díky blogu, který právě čtete, jsem dostala další velmi zajímavou reakci. Tentokrát mi nepsal žádný adoptivní rodič ani čekatel. Psala mi budoucí adoptivní teta. Dotaz byl velmi zvláštní a pro mě nádherný - empatický. Budoucí teta chtěla vědět, jak může pomoci adoptivní mamince v čekání - jestli se má ptát nebo neptat. Co je vlastně před a po schválení čeká? Chtěla celému procesu rozumět. A jako poslední věc ji zajímalo, jak nejlépe jednou, až ta… Celý článek ›

Naše děti to někdy nemají při vstupu do školky jednoduché. Celé to přímo souvisí s pocitem osamění, který zažily po porodu a následně v kojeneckém ústavu, s pocitem, že mají opustit svou bezpečnou osobu. Proto mě velmi mile překvapilo, když jsem zjistila, že existuje speciální školka pro naše děti – děti v náhradní rodině. Školka, kde pedagogové spolu s terapeuty vědí, jaké specifické projevy tyto děti můžou díky nechtěnému těhotenství,… Celý článek ›

Proces předávání miminka od přechodných pěstounů k adoptivním rodičům je pro mě velmi zajímavým životním okamžikem. Co přesně se děje těmto dětem v hlavičkách? To se bohužel asi nikdy nedozvíme. Myslím, že velmi zajímavé je, ale také to, co jak to vnímají a prožívají rodiče adoptivní. Protože jsem, tento proces ještě neměla tu čest zažít, poprosila jsem, aby mi tuto událost přiblížila jedna úžasná adoptivní maminka téměř roční… Celý článek ›

Dnes vkládám opět jedno malé zamyšlení. Článek, který mám už nějakou dobu schovaný v šuplíku, protože se mi zdálo, že se na blog o adopci nehodí. Možná je opak pravdou, každopádně se určitě rodičovství bez předsudků týká … Možná proto, že je dcera adoptovaná a možné ne, každopádně vnímám rodičovství velmi intenzivně jako obrovskou výzvu a cestu za poznáním dcery, sama sebe, ale také světa kolem nás. Než jsem dceru měla, tak jsem mnoho… Celý článek ›

K napsání dnešního článku mě inspiroval jeden příběh z nedávné doby. Je o přechodné pěstounce, která věděla, že bude pečovat o miminko od drogově závislé ženy, ale nemohla za ním do nemocnice, protože to jeho zdravotní stav prý nedovoloval. Dítě procházelo stavy abstinenčních příznaků.Ve chvíli, kdy se jeho zdravotní stav zlepšil, mohla s miminkem pobývat v nemocnici a pečovat o něj, být jeho člověkem, a to i v době , kdy se jeho stav opět zhoršil… Celý článek ›

Dnes se chci dotknout jednoho velmi bolavého tématu, a to děti a lékaři. Naše generace a generace před námi byly vychovávány ve víře, že jen nutno poslouchat autority. Nejdříve rodiče, následně učitele, šéfy a v neposlední řadě lékaře. S autoritami se nediskutuje, nebrání se jim a je třeba je poslouchat. Protože jen ony vědí vše lépe než my! Tak nás to učili jako děti. Stali se z nás dospělí, ale některé věci se nemění. Stále posloucháme šéfy a… Celý článek ›